NoKiddingCZ

NoKidding klub vznikl v roce 2008. Začali jsme na původním blogu www.nokidding.webovastranka.cz, kde se postupně zformovala skupina spřízněných duší a časem se rozrostla do celé komunity. Scházíme se již několik let osobně i na webu a máme členy a příznivce v celé ČR i v zahraničí. Postupně vznikla potřeba vlastního webu, a tak nyní působíme zde.

NoKidding klub je pro ženy i muže, patřící do jedné z těchto skupin:

Dobrovolně Bezdětní – lidé, kteří děti nemají a ani je do budoucna nechtějí.

Smíření Bezdětní – lidé, kteří původně děti plánovali nebo nevylučovali, ale vlivem vnějších okolností se rodiči nestali, a teď jsou s bezdětností smířeni a nehodlají na ní nic měnit

Fence Sitters – lidé, kteří tíhnou k dobrovolné bezdětnosti, ale ještě nejsou zcela rozhodnuti

Názorově Spříznění – lidé, kteří sami nejsou dobrovolně bezdětní, ale sympatizují s našim klubem

35 Responses to NoKiddingCZ

  1. Iveta says:

    dobrovolně bezdětná

  2. Martina Vacková says:

    Dobrý den,
    připravujeme při příležitostí Dne nerodičovství 1.8. pořad Radioforum v Českém rozhlase. Rádi bychom měli v pořadu názor někoho z těch, kdo nechtějí mít děti, kdo v tom mají jasno a případně můžou říct i zkušenost svých přátel z vašeho webu. Budeme rádi, když se někdo z vás ozve, děkuju předem.

  3. Rena says:

    Ahoj,jsem mile překvapená,že takovýto klub existuje.Já mám názor ten,že společnost je silně přelidněná,a nejvíc dětí mají ti,kteří se o ně nejméně staraji.Děti nemám,a nechci.Nesouhlasím s krédem většiny-po nás potopa.AHOJ Renča

  4. Forensa says:

    … dobrovolně bezdětná

    Btw: jsem členem již několik let …

  5. Helen says:

    Je mi 30 a zatím děti nechci a nevim zda to přijde..manžel chce tak je to problém..

  6. Jitka says:

    Smirena bezdetna.Muj muz se to same.

    • selma says:

      ahoj Jitko,
      nemáme děti , bohužel nedobrovolně a hledám pár , který by nám v této situaci mohl si udělat i jiný náhled? pokud máš zájem můžeme si popovídat můj email:selma2016@seznam.cz

    • Gábina says:

      Jitko, Selmo,
      hodně by mě zajímalo, jak se s nedobrovolnou bezdětností smířit… Moc se s tím peru. Teď jsem spustila svůj blog http://www.jinyzivot.cz a doufám, že to bude pro mě cesta. Jitko, jak jste postupovali vy s manželem, že jste smíření?

  7. Zuzka says:

    Juhýýý 😀 je nás víc.. dobrovolně bezdětná šťastná žena. Nikdy děti nechtěla a pochybuji, navzdory úvahám bližních, že to někdy přijde. Partner děti chce a logicky se dá předpokládat, že to jednou vyústí v neřešitelnou situaci, kdy nebude zbytí a naše cesty se rozdělí. Ale co už. V dnešní době se lidi rozcházej z nejrůznějších důvodů.. pokud to nastane, budeme mít alespoň jeden dost rozumnej. Zatím se máme rádi a nechce být jeden bez druhého.

  8. Danny says:

    Děti jsou pro mě největší zlo.Blbí kecy že někdy dítě budu chtít neposlouchám a směju se jim.

    • mija says:

      Super názor. Naprosto souhlasím. Lásku dám raději zvířeti ne děcku. Zvíře je nevinná tvář, kdežto dítě ne.

  9. Jan says:

    Bude mi 40. Dítě jsem si pořídil a musím říci, že toho lituji. Teď mám doma to, co mi celý život vadilo a nemužu už před tím utéci. Klukovi je 5, je strašně hlučný a otravný (stejně jako jiná děcka), navíc domů tahá ze školky stále nějaké bacily, takže jsem nemocný tak často, jak nikdy v životě předtím. Takové ty řeči: “až budeš mít vlastní, tak to bude jiný” jsou kecy, leze mi na nervy úplně stejně, jako všechny ostatní. Ale co už teď.. měl jsem si to lépe rozmyslet.. za chyby se platí. Jedo už ted vím jistě. Znovu už nikdy! Ani omylem. A to doslova. Plánuji jít na ten drobný zákrok, který mě osvobodí od plodnosti.

    • Hanka says:

      Dobrý den Honzo, přečetla jsem si Váš komentář a musím říci, že mě Vaše slova dost šokovala. Předem bych chtěla říci, že mám 2 nádherné děti a jsem za ně moc ráda. Ano, jsem mateřský typ, děti jsem vždycky chtěla, jen lituji, že jich nemám více, ono v dnešní době jich tolik uživit není totiž žádná sranda, dnes člověk musí také zvážit ekonomickou stránku. Na tyto stránky jsem zavítala, abych zjistila, jaké další důvody vedou někoho nemít děti. Docela mne to zajímá, protože mám hned 4 kamarádky, které děti nemají a mít nikdy nebudou, vlastně jen 1 moje další kamarádka má dítě. 2 z výše uvedených jsou nedobrovolně bezdětné, tzv. jim ujel vlak, další říká, že nedokáže dítěti vytvořit vhodné podmínky, tak bude raději bez něj. Ta poslední děti nikdy nechtěla, prostě nemá mateřské pudy, bude jí 40 a má ráda svůj klid a zavedený život jí vyhovuje. Já to plně respektuji, je to jejich rozhodnutí a nemám s tím sebemenší problém. I přesto, že jsem matka, ztotožňuji se s téměř všemi zde uvedenými důvody. Ono mateřství, popř. otcovství opravdu pro každého není, ať už jsou jeho důvody jakékoli, každý má právo nemít děti a podle mě na tom není nic divného. Každý ať dělá, jak to cítí. Řeči typu bude to s vlastními jiný, to tě přejde nebo to říkáš teď, jsi divná-ý ….atd., to jsou opravdu jen kecy. A teď k Vám: vy jste opravdu nikdy děti mít neměl a věděl jste to a podle Vašeho komentáře ho nejspíše ani nemáte rád. Milý Honzo, dítě je velká odpovědnost a rozhodně ho nelze nazvat CHYBOU. Když jste si ho pořizoval, bylo Vám již 35 let, dalo by se očekávat, že v tomto věku by měl chlap mít již rozum. Jak k tomu teď ten malý drobeček přijde? Dítě potřebuje lásku a péči, tedy milující rodiče. Vy to berete jen z Vaší stránky, jaký jste teď vlastně chudák. Chudák je Váš syn, protože pokud se neubráníte tomu, dávat mu najevo, co k němu opravdu cítíte, jak Vám v podstatě jen leze na nervy, jeho dětství nebude stát za nic, navíc děti vycítí hodně věcí sami… Jedna z nejhorších věcí je, když.dítě vycítí, že není nejbližšími milováno. Ponese si to pak celý život…a co Vám udělal? Nic, jen se narodil.

      • Katerina says:

        Tady bohuzel vidite, ze Jan se mozna nechal spolecnosti, partnerkou..dotlacit k nejzavaznejsimu rozhodnuti v zivote..ackoliv tusil, vedel, ze deti nechce a to z nejruznejsich at uz objektivnich ci subjektivnich duvodu..a to je vlastne to nejhorsi co se muze stat..pokud je nechcete, nemejte je.. Jane vubec vas nesoudim..taky na to nemam pravo..jen je to ” skvely ” priklad toho co dle meho nazoru zaziva hodne rodicu, kteri si deti poridili proto ” ze se to od nich proste ceka” jen se to stydi priznat ze sveho rozhodnuti lituji a ze nejsou stastni..a pak nekdo jako Hanka zacne vysvetlovat a moralizovat jak se k diteti chovat, jak mu to nedavat najevo, ze za to nemuze..samozrejme ze nemuze..samozrejme je to spatne..ale to si Jan zrejme uvedomuje, jelikoz to zaziva..za me je tohle nejvetsi tragedie..

    • Jane says:

      Milý Jane, naprosto tě chápu, mít děti je závazek, který je doživotní jak říká jedna moje kamarádka :”buď děti chceš, nebo je nechceš. “

    • mija says:

      Souhlasím s vámi. Já raději děti nemám a abych byla upřímná moc je nemusím, proto je mi vás i líto, čím si procházíte….. 🙁

  10. Jakub Kulhánek says:

    Já našel ženu , co to má stejně jako já . Děti nechceme 🙂 hurray

  11. Klaudie says:

    Je mi 28 a cim dal vic vim, ze deti nechci. Vsechny moje kamaradky dite maji a u kazde prilezitosti mi rikaji jak je to skvele a ze jsem divna,kdyz je nemam. Kazde nase setkani je pro me utrpenim. Predstava vlastniho ditete je pro me nepredstavitelna. Z porodu i kojeni se mi dela zle. Manzel samozrejme po detech touzi a porad ceka, kdy me”muj stav mysli ” opusti. Je mi ho lito, protoze je to dobry chlap, ale v tomto mu nedokazu dobrovolne vyhovet. Kolegove, rodina i sousede se porad do kola ptaji. Nesmirne me to deprimuje. Je velice tezke na tyto otazky odpovidat,protoze podle vsech ostatních se “materska laska se dostavi az to male bude na svete”.

    • Gabriel says:

      V životě a ve všem, jsou vždy minimálně 2 možnosti jak situaci řešit, základní možnosti jsou ANO a NE.
      Chceš si mě vzít? Ano nebo Ne.
      Chceš dítě? Ano nebo Ne.
      Čím chytřeší člověk, tím více možností k řešení vidí, 2 jsou základní minimum.
      Pointa je, že Společnost si vytváří ovečky, kteří budou znát pouze jednu možnost, ta která bude prosperovat těm, kteří otázku pokládají, společnosti. Další děti jsou další daně, pracovní síla atd atd atd.
      Já mám ve svém životě pouze jednoho člověka, který dokáže brát obě základní možnosti. Většina lidí trpí vysokým egem, narcismem .. jsou to lidé, kteří se nepřenesou přes negativní odpověď na jejich otázku.
      Zeptám se tě, zda-li chceš mít se mnou sex .. ty nechceš, ale já očekávám že ano, a když řekneš Ne, ego to neunese .. pro takové lidi neexistuje negativní odpověď, vše musí být po jejich a jakmile se jim “vzepřeš”, dělají zle, často formou nějaké šikany a týrání.
      Všímal jsem si toho už jako dítě, pochopil jsem to až v dospělosti a zkoušel jsem ty lidi poučit, naučit je přijímat věci takové jaké jsou, že není možné aby bylo vše po jejich a že jejich názor není ten jediný správný. Bohužel neúspěšně. Všechny jsem je vyházel, všech se zbavil … moc mi jich nezbylo .. ani rodina, rodiče, sourozenci atd .. je pro mě lepší být sám a nemuset pořád něco řešit, být ve stresu, trápit se ..
      S manželem máš protikladný názor na budoucí průběh života .. buď se podvolíš, nebo se rozejdete .. jiná možnost není. Pokud on děti chce a ty ne a už teď to nerespektuje, tak se zajímá více o sebe než o tebe a co chceš ty je jedno. Je šance že s tebou zůstane a dítě chtít nebude, šance je ale malá. Byla by větší kdyby to neřešil a ve tvém rozhodnutí tě podpořil na úkor sebe. Což ale nemám pocit že dělá.
      Lidé ti vnucují svůj názor, svůj pohled na věc a odmítají přijmout ten tvůj .. nerozumí ti. Pokud se jejich názoru podvolíš, šíleně na to doplatíš.
      Pro mě osobně není nic horšího, než být stejný jako ostatní .. dělám jenom to co chci. S lidma se moc nepářu, pokud někdo říká blbosti, řeknu že mele blbosti. Mám rád zodpovědnost, upřímnost a otevřenost. Něco okecávat a mazat med kolem pusy, je vše proti tomu co mám rád a v co věřím.
      Psychologie mě baví, studovat a zkoumat lidi. Neříkám že jsem neomylný, ale .. někdo je machr na matiku, auta, vaření .. já jsem na lidi, za svůj život jsem se spletl zatím jenom 2x.
      Řešení najdeš jenom skrz společnou mluvu o tomto problému .. někdy není možné se rozhodnout hned .. ale rozhodnutí by mělo být takové, kterého později litovat nebudeme, ale také bychom se neměli nijak omezovat do doby, než se rozhodneme.
      To znamená, že byste zatím měli respektovat rozhodnutí jeden druhého a vyřešit to co nejdřív.
      Je to můj názor.
      Já celkem odsuzuji lidi, kteří něco odkládají a pak to řeší po jaké době. Tyhle věci většinou spí i několik let .. budete spolu třeba 10/20 let a pak to jeden neunesete, tak se rozejdete .. ale přitom jste to věděli už na začátku .. čili promarněná doba, která mohla být strávená lépe .. s někým, kdo tě bude respektovat a ty jeho.

  12. Libor says:

    Registroval jsem se zde uz pred lety…jsem presvedceny odmitac deti uz odnepameti.Deti nesnasim a utikam pred nimi.Bouzel mnohdy neni kam protoze jsou vsude. Je to nutne zlo myslim si, ze lidstvo je premnozene..

  13. Radka says:

    Vždy jsem věděla, že děti mít nechci. Žádné mateřské pudy nemám, představa vlastního dítěte je pro mě naprosto děsivá. Je mi 32, tudíž dle mínění všech okolo přeci musím mít nějaké biologické hodiny, touhu založit rodinu…opravdu nemám. Přítel děti chce a nejraději ihned. Bohužel můj názor, že děti nechci, je jím brán jako něco, co si prostě rozmyslím a bude to. Takže se po dlouhých letech společného vztahu pozvolna smiřuji s tím, že náš vztah bude brzy ukončen. Já nechci jeho připravit o možnost mít dítě, ale zároveň nechci být nucena, abych měla dítě já. Nemyslím si, že dítě je něco, co by mohlo naplnit můj život. Miluju svůj život takový, jaký je a cítím se naplněna i bez dítěte. Ale jsem ráda, že vím, že to tak nemám jen já 🙂

    • V says:

      Ahoj. Věty typu “to si rozmyslis a bude to” jsou vlastně sobecké. Otázkou už pak jen zůstává, zda-li svého rozhodnutí nebudeš pak někdy litovat (i kdyz v dnešní době mnozí i pochybují).

      • Gabriel says:

        sobecké je, vůbec hodit do vztahu, kde jeden druhého nezná nebo si odmítá něco připustit .. jako třeba to, že ona děti nechce a on jo .. je to jeden ze základních pylířu, bez kterého dlouhodobý vztah fungovat nebude.
        Otázkou je, proč ten vztah vůbec mají .. aby nebyli sami?
        Z rozumu to určitě nebylo, kdyby ano, nejsou spolu ..
        Já jsem sám už hodně dlouho, nedaří se mi najít partnerku, která by to brala stejně. Pár pokusů bylo, ale během krátké doby si to rozmysleli a dítě chtěly, takže jsme se rozešli.
        Lidé tvrdí, že protiklady se přitahují .. ale jenom magnety, určitě né lidé s protikladnými cíly a povahou.
        Celé tohle je hloupé. Já takové lidi nechápu. Zbytečně ztrácejí čas a ubližují si .. pak to budou vyčítat následnému partnerovi a pokazí si možná perfektní vztah a jediná možnost jak z toho, je být sám a vyléčit se z minulosti, vyřešit ji.
        Většina lidí spoustu věcí neřeší a pak se diví, že jim to časem přeroste přes hlavu a jsou z toho stresující situace .. přitom se jim dalo tak jednoduše předejít.

  14. Kacka says:

    Uz v 11 letech jsem vedela, ze deti nikdy nebudu mit. Dodnes si vzpominam na ty okamziky, kdy moje spoluzacky obsypaly jakykoliv kocarek a rozplyvaly se nad miminkem. Tehdy jsem pochopila, ze jsem jina. Jak se blizila 40 a kamaradky co to nestihly si honem delali narychlo potomky tak i ja jsem ocekavala tikani biologickych hodin. Neprislo. Navic muj partner trpi zavaznou dedicnou nemoci a nechceme riskovat. Jsem hudebnice, hraji v zahranici, cely zivot jsem na cestach. Rozhodne se nenudim a vzhledem k tomu, ze mam 4 synovce a 1 neter, tak se nebojim, ze bych se ve stari citila opustena. Jsem rada, ze tu jste se mnou 🙂

  15. petr says:

    je zvláštní , jak se nám doba pod vlivem antikoncepce mění. Pravdu mají ti co říkají , že každá žena – každá – je táhnuta k tomu , mít děti, protože jen ony jsou naplněním jinak dost drsného života. Tolik k nastavení , ale co stojí za úvahu – již několik desetiletí žije národ pod vlivem hormonální antikoncepce ,která paradoxně ničí to , co z žen dělá ženy a ty se pak stávají muži s prsama. a aby toho nebylo dost, vzhledem k vysokým dávkám estrogenů všude kolem nakonec muži přestali být muži a touží po rodině dětech atp, přitom za celé věky chtěl mít muž tak maximálně následníka, většinou žil s těmi malými lidmi co mu kradli hračky.
    když je dnes muž drsnější, hájí svou rodinu nebo sebe, je to hned násilník a utlučte ho volají lidé kolem, jenom aby nahodou nebyl mužný.
    a pak je zřejmé, že ty ženy , které hrají mužské role , ani děti mít nechtějí – přoč by chtěli a muži , tlučeni za každý trochu mužný projev se posunou do defenzívy a stanou se ” ženami”.
    a co se těch důchodů týká – každý člověk platí z platu část na důchod, kdyby si to spořil, byl by na tom lépe. Jednou jsme se rozhodli pro princip solidarity, takže všichni platí důchody všem, dokud to tak bude , jsou řeči o tom, jak děti budou někomu něco platit jen kecy.

  16. petr says:

    a měl bych ještě jednu poznámku , ten název se mi totiž líbil a byl

    kult dítěte
    vychovávat ho nesmíte – protože hned máte za krkem sociálku dokonce si i děti mohou přímo stěžovat na rodiče,
    musíte mu kupovat na co vzpomene – jinak si bude stěžovat, bude žít v ” depresích”,
    musíte být u každé prkotiny s ním – aby chudinka nemělo ” trauma”
    musíte uživit rodinu, dům, partnera/ku a ještě po návratu domů pokračovat v opečovávání potomka , protože by mohl být diskriminován obzvláště když jich máte doma několik , to aby pozornost byla rovnoměrně rozdělena
    dítě je král – vše se mu musí podřídit , žadný sex ( nejen během oněch 9 měsíců ), žadná dovolená, zabava , zapomeňte
    a je toho mnohem více
    a pak ve 20 letech se dítě sebere ( v lepším případě) a oznámí vám že je dospělé a odchází žít samostatně nebo horší varianta – udělá si z vás MAMA hotel a očekává vaši brzkou smrt aby získal vaše peníze dům atp.
    za dobu pobytu “doma ” očekává neustálou finanční podporu, protože je to přece vaše dítě.
    shrnuto – dítě je ta nejhorší investice na světě

  17. petr says:

    a když už se tu tak vykecávám
    dám poslední dvě poznámky
    země je přelidněná , každý den naroste počet lidí o neskutečnou hodnotu a vice lidí znamená vice zničené země – kdo je pak ten špatný – ten co situaci zhoršuje nebo ten co se dobrovolně dětí zřekne

    a druhá
    to co skutečně naplňuje život je láska , ne děti . lidé co milují jsou šťastní všichni pořád , ti co mají děti jen občas. Milujete li svého partnera, svou zemi , planetu, lidi kolem sebe a pomáháte jim, jo a neberete drogy budete mnohem šťastnější než v pochbném svazku bez lasky jen ” kvůli dětem”

  18. Martina says:

    Dobrý den,
    jsem studentkou psychologie a moc mě zajímá, jak je to se spokojeností u bezdětných párů. Kdybyste měli pár minut čas, chtěli byste se zúčastnit psychologického výzkumu a splňujete následující podmínky, byla bych moc vděčná za vyplnění dotazníku. 🙂 Vyplnění Vám zabere zhruba 15 minut.

    Je vám 30 a víc, jste v dlouhodobém vztahu (minimálně 2 roky) a nechcete mít děti.

    zde je odkaz:
    https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSeT5OUQkT2wLCO1Gg38DOgr7DWhjcQdN20ooRQfj3m_KL85nQ/viewform

    Předem děkuji,
    Martina Garbová

  19. Veronika says:

    Dobrý den, jmenuji se Veronika a jsem studentkou 3.ročníku Psychologie na univerzitě v Praze. V současné době pracuji na své bakalářské práci na téma Subjektivní spokojenost se životem u dobrovolně bezdětných. Cílem mé práce je zjistit, jak dobrovolně bezdětní vnímají (nebo hodnotí) své rozhodnutí ohledně rodičovství z dnešního pohledu, s ohledem na svojí životní spokojenost a partnerské vztahy plus jaké byly hlavní důvody a okolnosti vedoucí k volbě bezdětného života. Byla bych moc ráda, kdyby se mezi Vámi našli tací, kteří by byli ochotní poskytnout mi rozhovor, který by byl samozřejmě anonymní a diskrétní. Chtěla bych svou prací poukázat na to, že podmínkou kvalitního života není splodit potomky a že je někdy těžké bojovat se zažitými stereotypy. Pro bližší informace mě neváhejte kontaktovat. Veronika (vanovav@gmail.com)

  20. H. says:

    Ahoj. Ani nevím jak začít – snad jen, obrovské DÍKY!! Když si čtu vaše příspěvky a vidím, že je tolik lidí, kteří děti mít nechtějí a můžou to v klidu říct nahlas, aniž by je někdo pranýřoval zato, že je to “proti přírodě”, ten pocit úlevy se snad ani vyjádřit nedá. Už od 20 jsem věděla, že děti chtít nikdy nebudu. Dnes je mi 33, stav mé mysli se – dle očekávání rodiny bohužel – nezměnil, jen z komentářů typu: “neboj, ono to příjde” “jen počkej, až ti začnou tikat biologické hodiny” “každá chce děti, i když říká že ne” apd. už mám za ty roky tik v oku. Tak ještě jednou moc děkuji za založení této komunity!! Pomáhá to 🙂

  21. effa says:

    Ahoj. Je mi 33 a k dětem jsem nikdy neměla vřelý vztah, i když, říkala jsem si, že to přijde. Nepřišlo a nakonec se mi kvůli tomu rozpadlo i manželství, protože partner se mě do mateřství snažil dostrkat. Okolí si teď pomalu klepe na hodinky, spousta otravných profesionálních matek mi dává najevo, že jsem v podstatě něco míň než ony, když po dětech neprahnu. Nesnáším, když mi je strkají pod nos, abych si pochovala “pro inspiraci,” nesnáším nabubřelé řeči typu “to přijde, uvidíš, až budeš mít svoje, tak změníš názor atd.” Nutno podotknout, že tohle pronášejí i chlapi a to je snad ještě otravnější. Musím říct, že jen ty řeči mě od toho odrazují ještě víc. Nevím, jestli to někdy přijde, jestli to zatiká nebo ne, ale nechci se nechat připravit o vlastní svobodnou vůli rozhodnout se a nebudu se rozhodovat kvůli okolí, aby na mě nemuselo koukat jako na černou ovci. Nechápu, kde vůbec berou tu drzost říkat druhým, jak mají žít :-(.

  22. B. says:

    Ahoj, je mi 27 a už od mala jsem věděla, že děcka nechci.. No je to zvláštní, ale věděla. Čím jsem starší, tím větší mám k nim odpor. Neutečete jim nikde, jsou jak mor – všude! Mám už plné zuby jak slyším furt věty: Až budeš starší ..(je mi 27, nemám ještě svůj rozum?), svoje bude něco jiného..(mám to riskovat, abych se ujistila..????), kéž by si to řekla i tvá máma ( opravdu???), unavuje mě to, každá taková vyslovená stupidní věta mi otvírá nůž v kapse, nesnáším děcka, ale mám si jedno udělat, abych zjistila teda že jsem měla pravdu a co ted s tím? Porod je další ta nejnechutnější věc, jakou jsem kdy viděla…proboha to někdo opravdu chce zažít dobrovolně??? Nechat si do konce života zkazit postavu, tělo, orgány..? Brr, až mě střeplo… Kdy už lidi pochopí, že každá žena ze sebe nechce udělat inkubátor na 9 měsíců, že ne každá prostě má touhu tohleto prožít?

  23. Mesaja says:

    je mi 30…už v 17ti jsem si řekla, kdepak, já děti mít nebudu…a stále mi nic netiká. a při představě že to tak zůstane mě nic netrápí. naopak…jen okolí. to ano. už jsem se před svou mámou zmínila, že je mít nebudu a ten výraz mě dohání k slzám…jak to říct okolí? je pro mě lehčí říct, že je mít nemůžu…

  24. Martina says:

    40-duvodu-proc-nemit-deti.pdf

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *